Yurii Korotkin
Operátor výroby na horkém provozu
Během ruské okupace Gostomelu jsem odvezl svou ženu a děti na západní Ukrajinu a s dalšími muži jsem odešel bránit vlast. Od dubna 2022 do ledna 2023 jsem bojoval na frontě, dokud jsem při útoku na vesnici Kremenskaya v Luhansku nebyl vážně zraněn, když jsem se ocitl pod palbou nepřátelských tanků.
"Kolegové ze sklárny mně často volají, podporují mě a ujišťují, že mně nepřestanou pomáhat – to mi dodává sílu. Komunita ve sklárně zůstává mou velkou rodinou."
Lékaři v nemocnici bojovali o můj životě a má žena se o mě starala. Dříve pracovala také ve Vetropacku Gostomel, proto se postarala o podání žádosti o pomoc. Peníze jsme naléhavě potřebovali, protože mě přemisťovali z nemocnice do nemocnice a již jsem podstoupil pět operací. Během této doby si moje žena pronajala byt, aby byla stále v mé blízkosti, a kupovala potřebné léky. Naše starší dcera se starala o mladšího bratra. Ačkoli předpovědi lékařů stále nejsou povzbudivé, situaci jsme přijali. Před námi je dlouhá cesta léčby a rehabilitací v délce jednoho a půl až dvou let a ještě několik operací.
To, co Vetropack dělá pro své zaměstnance, je velmi důležité. Nadace poskytuje podstatnou pomoc tam, kde stát nemůže pomoci.